BOBŘÍ KNÍŽKA Pro nováčky

Toto je internetová verze Bobří knížky pro nováčky. Oproti té zelené tištěné, kterou každý nováček dostane, je trochu upravená. Měla by být stálým pomocníkem a rádcem pro všechny Bobříky, podobně jako mnoho dalších informací na těchto stránkách. Některé informace jsou totiž podrobněji rozvedeny v příslušných sekcích na webu a je proto zbytečné, je tu opakovat. Verze Bobří knížky pro nováčky určená k tisku, je v sekci Ke stažení nebo zde: Bobří knížka pro nováčky v wordu.

Vítej příteli

Právě jsi se stal členem 188. Skupiny Pionýra - T. O. Bobříci a držíš v ruce knížečku, která ti má usnadnit první kroky. Najdeš v ní spoustu informací o našem oddíle, jeho historii i současnosti. Jsou tu také stránky, které bys měl ukázat i rodičům. Obsahují potřebné vybavení a pokud se budeš těmito radami řídit, jistě prožiješ v našem oddíle mnoho krásných chvil.

Trocha historie

V roce 1988 zakládá Bobr, Popelka, Štěně, Borůfka a Fík oddíl, tehdy ještě
mladých ochránců přírody. Předchůdcem Bobříků byl oddíl
Robinzoni. Sídlem po dlouhý čas byla nejdříve první a pak druhá
maringotka. V krásně romantickém prostředí vlastnoručně
dotvářené klubovny přímo u Hostivařského lesoparku jsme prožili
neopakovatelné chvíle. Jeden podzimní večer zkoušeli dva
patnáctiletí kluci zda maringotka hoří. Hořela. Shořelo vše a
bylo to smutné. Nastalo období různých kluboven, ve škole,
v suterénu paneláku, ve vile na Vinohradech, kočárkárně ve
Vršovicích a v buňce na Chodově. Před několika lety jsme získali
krásnou prostornou klubovnu v nebytových sklepních prostorách
domu v Bajkalské ulici ve Vršovicích. Zpočátku byli Bobříci
tvořeni pouze jedním kmenem, ale postupem času oddíl vychoval
další vedoucí a nárůst jeho členů způsobil, že začalo fungovat
více kmenů. Kmen je skupinka přibližně deseti až dvaceti dětí,
vedených dvěma až třemi vedoucími. Dnes jsou v oddíle kmeny tři,
Bójové, Tilia a Tapase.

Činnost Bobříků

Od roku 1990 jezdí Bobříci každoročně na stálé tábory a od roku 1993 také na putovní tábory. Oba tábory jsou právem považovány za vyvrcholení celoroční činnosti a mají v sobě neopakovatelné kouzlo. Většinou jezdíme na různá místa, a tak jsme již tábořili v Jižních Čechách, v Novohradských horách, v Posázaví, na nádvoří hradu Zvířetice, na břehu Slapské přehrady a tři roky také u Kácova na táboře, který jsme si sami postavili. Putovali jsme Třeboňskem, Šumavou, Chodskem, Moravou, Českou Kanadou, Slovenskem a jako vodáci po Lužnici a Sázavě.

Naše činnost však nejsou pouze tábory. Během roku jezdíme často na výpravy do přírody, v zimě na jednodenní a v létě na vícedenní. Na těchto akcích lze prožít spoustu nezapomenutelných chvil, zahrát si zajímavé hry, tradiční i netradiční sporty, naučit se o sebe postarat, ukázat jiným co umím. Podobný náboj mají i schůzky, konané pravidelně každý týden. Pokud přeje počasí, prožíváme schůzku na blízkém hřišti, kde máme možnost hrát třeba i míčové hry. Kromě toho všeho ještě občas vyrazíme na plavání do bazénu, za kulturou a podobně. To jsou tedy Bobříci.

Struktura oddílu

Jak již bylo naznačeno, T.O.Bobříci jsou tvořeni třemi kmeny. Kmen se dále dělí na družiny, což je skupina 5 – 8 človíčků. Tyto skupiny mezi sebou soutěží v různých hrách. A i ty budeš každý měsíc soutěžit se svými kamarády o to, kdo z vás byl v daném období z družiny nejúspěšnější. Body získáš za splněné důkazy v Bobří knížce, za umístění v hrách a soutěžích, za účast na akcích, za svůj zápisník a tak dále. Ten, kdo získá bodů nejvíce, získá poctu zvanou Bobří zub, kterou si může nalepit do zápisníku. V bodování samozřejmě zvítězí vždy pouze jeden, ale to co můžeš získat každý měsíc je stovkař, stoprocentní účast na akcích. Bobří zuby i stovkaři se sčítají a pomohou ti získat skalpy na tvé skalpové kolečko. Na něm je podle počtu skalpů dobře patrné, jak si v oddíle vedeš.

Pro svoji rozmanitou činnost vydává oddíl časopis. Jmenuje se Bobří stopou a vychází jedno měsíčně. Slouží nejen tobě, ale také tvým rodičům, neboť obsahuje mimo jiné kalendář akcí a ty si můžeš společně s rodiči vše naplánovat dopředu. Je tam také spousta informací o tom, co se událo nebo udá a mnoho cenných poznatků, které ti pomohou v plnění důkazů. Konečně do časopisu můžeš přispívat i ty.

Jak vidno, naše činnost je velmi obsáhlá a také samozřejmě něco stojí. Příspěvky v našem oddíle mají výši 350 Kč na osobu za půl roku. Platí se v září na období září - únor a v únoru na období březen - srpen.

Kromě zaplacení příspěvků a vyplnění registračního lístku, který jsi již jistě dostal, budeš mít v našem kmeni ještě další povinnosti. Nemusíš se jich vůbec děsit, jejich splnění není zas až tak obtížné. Jsou tady proto, aby náš kmen zůstal takovým jaký je a sám jistě brzo poznáš, že následující podmínky jsou pro tebe hračkou, kterou budeš považovat za samozřejmost. Tyto podmínky jsou tři a jsou následující. 1) 75% účast na akcích. Tento průměr se sleduje jednak měsíčně, a jednak dlouhodobě v případě delší nemoci nebo školy v přírodě a podobně. Nikdo ti tedy hlavu neutrhne, pokud budeš nějakou dobu nemocný nebo třeba na dovolené s rodiči. 2) Chování podle zásad Velkého zákona. Velký zákon najdeš v této knížečce v samostatné kapitole. 3) Aktivně plní důkazy. Důkazy jsou drobné zkoušky, které v našem oddíle plníme. Ještě se o nich mnohé dozvíš. Každopádně pamatuj, že bys měl splnit alespoň jeden důkaz měsíčně (zpočátku jich určitě splníš daleko více). To jsou tedy podmínky platné v našem oddíle. Že jsou snadné? Tím lépe.

Zápisník

Pokud sis ještě nezaložil svůj zápisník, měl bys to co nejdříve napravit. Zápisník je tvůj nejbližší kamarád v Bobříkách. Hodí se na něj nejlépe sešit formátu A6 nebo A5 s tvrdými deskami. Zda bude linkovaný, čistý nebo čtverečkovaný záleží jen a jen na tobě. Do zápisníku můžeš kreslit, vlepovat, razítkovat, psát a tak dále. Používej však spíše psací a kreslící pomůcky, které se nerozpíjejí, aby se ti zápisník rychle nezničil. Na první stránku si napiš svoje jméno a adresu, aby ti mohl v případě ztráty nálezce zápisník poslat. Nezapomeň vynechat místo na přezdívku, kterou jistě jednou dostaneš. Aby tvůj zápisník dlouho vydržel, je dobré opatřit jej obalem. No a co vlastně do něj budeš psát. Zaznamenávej do něj akce, kterých jsi se zúčastnil. Nemusíš psát vůbec slohy, stačí třeba pár vět, obrázek nebo fotografie, podle toho jak ti to vyhovuje. Je lepší dělat krátké záznamy, než zápisník dopisovat s půlročním zpožděním. Do zápisníku ovšem můžeš zaznamenávat i jiné věci, třeba slova písničky, která tě u táboráku zaujala, zajímavé tábornické znalosti, které můžeš i využít při plnění důkazů, vylisovaný kvítek vedle něhož jsi v noci spal a podobně. Jednou až budeš starší, otevřeš svůj zápisník a z něj na tebe dýchne kouzlo tvých dětských let. Proto jej nyní nezanedbávej a piš do něho pravidelně.

Velký zákon TOB - Žlutý kvítek

Velký zákon tvoří Zákony lesní moudrosti a zásady Žlutého kvítku. Není nutné znát jej zpaměti, ovšem vždy je nutné jej ctít. Právě Velkému zákonu vděčíme za to, že v našem oddíle lze prožít krásné chvíle v skvělé a přátelské atmosféře. 

Žlutý kvítek

Jsou zásady, jejichž autorem je spisovatel Jaroslav Foglar - Jestřáb. Podle jeho knížek byly zásadami Vontů - tajemného společenství chlapců ze stínadel. Žlutý kvítek v klopě symbolizuje to, že jeho nositel se k zásadám hlásí. Třebaže ti knižní Vontové jsou vymyšlení, předlohou jim byli skuteční hoši. Budeš i ty takovým?

 1.     Přátelství

Buď dobrým přítelem. Važ si každého přátelství. Podej ruku těm, kteří pomoc potřebují. V přátelství buď věrný a tolerantní.

2.     Slušnost

Hraj fér, jednej čestně, nepoužívej hrubé a neslušné výrazy.

3.     Ochota

Pomáhej ochotně kamarádům, zvlášť mladším.

4.     Pracovitost

Pracuj obětavě pro svůj oddíl, buď prospěšný oddílu, lidem, přírodě. Nevyhýbej se práci.

5.     Dobro

Prosazuj dobro, radost, úsměv. Odmítej násilí a nespravedlnost, ochraňuj slabší. Rozdávej kolem sebe radost a nadšení.

6.     Volný čas

Naplň svůj čas užitečnou, pěknou činností. Snaž se prožít vše naplno. Získej pro dobrou činnost ostatní. Buď věrný svému oddílu. Nevynechávej schůzky a výpravy.

7.     Životní styl

Vyhýbej se alkoholu, kouření a drogám. Propaguj zdravý životní styl. Sportuj, hledej zdravou stravu, žij Modrým životem, usmívej se. Hledej své slunko pro svou duši i pro druhé.

Velký zákon TOB - Zákony lesní moudrosti

Velký zákon tvoří Zákony lesní moudrosti a zásady Žlutého kvítku. Není nutné znát jej zpaměti, ovšem vždy je nutné jej ctít. Právě Velkému zákonu vděčíme za to, že v našem oddíle lze prožít krásné chvíle v skvělé a přátelské atmosféře.

Zákony lesní moudrosti

Autorem těchto zákonů je Americký spisovatel, zálesák, cestovatel, kreslíř... Ernest Thompson Seton - Černý vlk. Jeho odkaz tvoří nejen zákony, ale také mnoho znalostí a dovedností vhodných pro život v přírodě. Jeho Lesní moudrost lze čerpat především z Knihy lesní moudrosti a zde citované zákony tam můžeš nalézt také.

Čtyři světla zažehnutá z ústředního ohně jsou krása, pravda, síla a láska.

Toto je světlo krásy. Vyzařují z něho tyto tři paprsky:

1.              Buď čistý, ty sám i místo, kde žiješ. Není dokonalé krásy bez čistoty těla, duše a jednání. Tělo je posvátným chrámem ducha, uctívej proto své tělo. Čistota prospívá především tobě, pak lidem kolem tebe a ti, kdož zachovávají tento zákon, skutečně slouží své zemi.

2.              Buď silný. Rozuměj svému tělu a měj k němu úctu. Je to chrám ducha, a není-li zdravé, nemůže být silné ani krásné.

3.              Ochraňuj všechny neškodné tvory pro radost, kterou dává jejich krása. Chraň stromy, květiny a obzvlášť dávej pozor na oheň v lese i ve městě.

Toto je světlo pravdy. Vyzařují z něho tyto tři paprsky:

4.              Považuj své čestné slovo za svaté. To je zákon pravdy a pravda je moudrost.

5.              Hraj poctivě, neboť poctivá hra je pravda a falešná hra znamená zradu.

6.              Buď pokorný. Uctívej velkého ducha a respektuj víru jiných, neboť nikdo nezná celou pravdu a každý, kdo pokorně věří, má právo na naši úctu.

Toto je světlo síly. Vyzařují z něho tyto tři paprsky:

7.              Buď statečný. Odvaha patří k nejvznešenějším vlastnostem. Strach je u kořene každého zla. Neohroženost znamená sílu.

8.              Mlč, dokud hovoří starší, a prokazuj jim úctu i jinak. V době zkoušky je mlčení těžší než mluvení, ale nakonec bývá silnější.

9.              Buď poslušný. Poslušnost je základní povinnost na cestě lesní moudrosti. Poslušnost znamená sebeovládání a to je jádrem zákona.

Toto je planoucí světlo lásky. Vyzařují z něho tyto tři paprsky:

10.         Buď laskavý. Vykonej alespoň jednu nezištnou službu denně - i kdybys měl třeba jen rozšířit štěrbinu v místech, kde vyráží na povrch pramínek.

11.         Ochotně pomáhej. Konej své povinnosti pro povznášející pocit, který dává služba, neboť člověk čerpá ze služby sílu.

12.         Buď veselý. Raduj se z toho, že žiješ - neboť každá rozumná radost, kterou můžeš získat nebo dát, je nezničitelný poklad, který se zdvojnásobí pokaždé, když se o něj rozdělíš s jiným člověkem.

Důkazy

Daleko na vyprahlém jihozápadě stojí indiánská vesnice a za ní se tyčí z pouště vysoká hora. Vyšplhat na tuto horu znamenalo velký čin, a tak všichni chlapci ze vsi toužili, aby se o to mohli pokusit. Jednoho dne jim náčelník řekl: „Nu tak, chlapci, dnes se můžete všichni pokusit na tu horu vylézt. Vyjděte hned po snídani a jděte každý tak daleko, jak dokážete. Až budete unaveni, vraťte se, ale každý z vás mi přinese větvičku z toho místa, kam až došel.“

Vydali se na cestu plni naděje a každý cítil, že jistě dorazí až na vrchol.

Ale brzy se loudavě vrátil tlouštík a vztáhl k náčelníkovi ruku, v níž držel kaktusový list. Náčelník se usmál a řekl: „Milý hochu, ty ses vůbec nedostal k úpatí hory; ani jsi nepřešel poušť.“ Později se vrátil druhý chlapec. Přinesl šalvějovou snítku. „Došel jsi na úpatí hory,“ řekl náčelník, „ale vzhůru jsi nešplhal.“

Později se vrátil druhý chlapec. Přinesl šalvějovou snítku. „Došel jsi na úpatí hory,“ řekl náčelník, „ale vzhůru jsi nešplhal.“

Další hoch měl větvičku lindy. „Dobře,“ řekl náčelník, „ty ses dostal až k pramenům.“

Později přišel další chlapec s trnitou větvičkou. Když ji náčelník uviděl, usmál se a řekl: „Ty jsi šplhal vzhůru, dostal ses až k prvnímu kamenitému splazu.“

Odpoledne dorazil hoch s cedrovou snítkou a stařec řekl: „Podal jsi dobrý výkon, dostal ses až do poloviny hory.“

O hodinu později přišel hoch s borovou větvičkou. Tomu náčelník řekl: „Výborně! Ty jsi vyšplhal až ke třetímu pásmu, měl jsi za sebou tři čtvrtiny výstupu.“

Slunce už stálo nízko, když se vrátil poslední. Byl to vytáhlý krásný chlapec vznešené povahy. Přicházel k náčelníkovi s prázdnýma rukama, ale oči mu zářily: „Můj otče,“ řekl, „dostal jsem se tam, kde nebyly žádné stromy - neviděl jsem žádné větvičky, ale spatřil jsem Zářící Moře.“

Také starcova tvář se rozzářila, když slavnostním hlasem říkal: „Poznal jsem to! Když jsem ti pohlédl do tváře, poznal jsem to. Ty ses dostal až na vrchol. Nepotřebuješ žádnou větvičku. Je to napsáno v tvých očích, zvoní to v tvém hlase. Pocítil jsi nadšení, můj hochu, viděl jsi nádheru hory.“

Pamatujte na to, hledači lesní moudrosti! Odznaky, které nabízíme za vykonané činy, nejsou „ceny“ - jsou to důkazy toho, co jste vykonali a kam jste došli. Jsou to pouhé větvičky nasbírané po cestě, které vám mají ukázat, jak daleko jste se dostali při stoupání na horu. 

Příběh, který jsi právě přečetl nenapsal nikdo z Bobříků, ale již jednou zmiňovaný Ernest Thompson Seton. Jmenuje se Stoupání na horu a je součástí Svitku březové kůry, který obsahuje mnoho zajímavých zkoušek. Třebaže naše zkoušky se s těmi Setonovými zcela neshodují, jsou jim v mnohém podobné. Naše zkoušky jsou ale přece jenom trochu jednodušší, a snáze lze ukázat, co již umíme. Knížečku s důkazy jsi již jistě dostal a tím započala tvoje vlastní cesta na horu. První překážkou je pro tebe nováčkovská zkouška. Na její splnění máš pouze šest měsíců, ale její důkazy ani delší čas nepotřebují. Nováčkovská zkouška je pouhý začátek. Je to jako bys v příběhu překonal poušť, která stojí mezi tebou a horou. Po ní přijdou další důkazy a ty budou stále obtížnější, ovšem i ty se změníš, úplně stejně jako bys na své hoře byl stále výše. Je pouze na tobě, jak vysoko se dostaneš.

Hráze

O důkazech již bylo napsáno a jejich zjevným projevem jsou hráze. Nejedná se v tomto případě ovšem o skutečné hráze na říčkách, z klád a kamení, ale o symbolické hráze, které jako Bobři stavíme. Jsou to barevné šňůrky, kterými zdobíme svůj šátek a které symbolizují právě to, jak vysoko jsme vystoupali na své cestě na horu. V první fázi si musíš zasloužit svůj bobří šátek. To lze provést splněním důkazů nováčkovské zkoušky a absolvováním přijímacího rituálu. Potom získáš svůj černý šátek s turbánkem a můžeš se vydat na plnění hrází. Hrází je šest a nečekej, že je budeš mít hned. Jejich plnění ti naopak potrvá dosti dlouho. Jednotlivé stupně mají tyto barvy:

 

Bílá hráz

Získáš ji nejdříve po půl roce v oddíle. Na její splnění ti stačí získat dvacet důkazů a plnit podmínky, které byly výše uvedeny.

Bílá je barvou čistoty a začátku. Bílá hráz je hrází naděje.

 

Žlutá hráz

Tuto hráz získáš nejdříve po roce. Potřebuješ k jejímu splnění alespoň čtyřicet důkazů a tou dobou již budeš jistě starým mazákem ve své družině. Budeš mít spoustu znalostí na rozdávání mladším, tak toho využij.

Žlutá je barvou svítání. Žlutá hráz je hrází dobře započaté cesty.

 

Zelená hráz

Po roce a půl můžeš získat nejdříve tuto hráz. Předtím splníš již více než šedesát důkazů a budeš už možná pomáhat s vedením kmene. Již se od tebe bude očekávat nejen to, že mladším pomůžeš, ale že občas přijdeš s nápadem.

Zelená je barvou rostlin, přírody, života. Zelená hráz je hrází růstu.

 

Modrá hráz

Nejdříve po dvou letech, ale zřejmě později získáš modrou hráz. Přes osmdesát splněných důkazů tě již opravňuje k tomu, abys o sobě vysoko smýšlel. Musíš své znalosti ale i využít. S touto hrází již budeš vést někdy i celý kmen nebo se budeš podílet na akcích pro veřejnost.

Modrá je barvou oblohy, která všechny spojuje. Modrá hráz je hrází moudrosti.

 

Červená hráz

Pokud vytrváš a budeš pokračovat ve své cestě, můžeš po třech letech nejdříve dospěti k červené hrázi. Za sebou budeš mít již více nežli stovku důkazů a bude z tebe vedoucí, jak má být. Zřejmě budeš také zastávat nějakou důležitou funkci v celém oddíle.

Červená je barvou ohně a žáru. Červená hráz je hrází nadšení.

 

Fialová hráz

Poslední stupeň je již pro opravdové vytrvalce. Nemusíš sice pro její splnění mít dlouhé bílé vousy, ale získáš ji nejdříve po pěti letech. Stovky důkazů, které tě po cestě budou doprovázet tě již dostatečně prověřily. Tvá práce již bude přesahovat hranice oddílu.

Fialová hráz je symbolem spojení modré a červené, moudra a žáru v jednu vyváženou harmonii.

 

Tábornické vybavení

Tábornické vybavení se rozděluje na výstroj a výzbroj. Výstrojí rozumíme vše, co si bereme na sebe do přírody, a výzbroj je tedy to, co si bereme s sebou. Výstrojí na výpravy je především vhodné oblečení a boty. Patří sem ovšem i oblečení na spaní, pláštěnka případně rukavice a čepice. Výzbroj je naproti tomu daleko rozsáhlejší. Patří sem batoh, spacák, igelit, nůž, uzlovačka, KPZ, sekera, karimatka a mnohé další potřeby, o nichž bude řeč.

První věcí, o které budu mluvit je oblečení. Na výpravy se osvědčilo a již léta se doporučuje toto - bavlněné ponožky, plátěné kraťasy a košile, pokud možno z hrubší a trvanlivější látky (jako je třeba zelená vojenská košile). Pouze zima může zapříčinit, že vyměníme kraťasy za kalhoty (taktéž plátěné), ovšem na vícedenní výpravy ven pod stan či bivak je přímo nutnost mít kraťasy s sebou. V zimním období se výstroj poněkud zvětšuje a přibývají svetry a mikiny. To je samozřejmě v pořádku, ovšem je nutno říci, že spodní vrstva na těle by mělo býti bavlněné tričko a zcela nevhodnou výstrojí na výpravy jsou tlusté svetry. Pokud je opravdu velká zima je lepší vzít si s sebou více slabších vrstev, aby se dalo v případě potřeby něco odložit. Pokud na výpravě propotíš tlustý svetr, tak s tím prostě nic neuděláš. Další věcí, se kterou se setkávám, jsou punčocháče. To je ta nejstrašnější věc na výpravy vůbec. Pokud by ti měla být zima vezmi si kamaše, nebo punčocháčům ustřihni nejspodnější část v místě kotníků. Táborník v punčocháčích je totiž jinak odsouzen k tomu, že si nemůže vyměnit ponožky, což je dosti nepříjemné. Právě ponožky jsou dosti choulostivou věcí. Je potřeba používat bavlněné a mít s sebou i na jednodenní výpravu náhradní. Úplně nakonec tohoto odstavce patří zmínka o bundě. Tu je dobré míti také z hrubé plátěné látky. Nehodí se na výpravy bundy vatované a péřové. Bunda, kterou si beru na výpravu, by  měla být také impregnována, alespoň proti běžné vlhkosti. Bunda je ochranou proti větru, sněhu a drobnému dešti. Proti chladu jsou vrstvy pod bundou. Vhodným typem jsou třeba vojenské maskáče a pod.

Další součástí výstroje jsou boty. Ty jsou snad důležitější, než samotné oblečení. Léta zkušeností prokázala, že nejvhodnější pro náš účel jsou kožené boty typu pionýrky nebo pohorky. Je pravdou, že dnešní technologie jsou schopny vyrobit boty ještě lepší, ale rozdíl je vidět také na ceně. Navíc jejich výhoda spočívá především v tom, že se o ně nemusíme tolik starat, tedy v pohodlnosti. Předpokládám,že u většiny z vás zvítězí ekonomická stránka, proto je potřeba kožené boty stále ošetřovat. K tomu slouží především krém na boty. Ty bychom měli vyčistit a nakrémovat vždy po výpravě a před další akcí pouze přeleštit. Pamatuj si však - nikdy nekrémuj boty vlhké nebo špinavé. Používej barvu krému, která ladí s odstínem tvé obuvi, případně bezbarvý krém, a hlavně používej krémy určené na boty, nikoli krémy k jinému účelu jako třeba indulona! Při koupi krému si dej také pozor, abys nekoupil leštidlo. Sice bys svým botám neuškodil, ale také bys jim nijak nepomohl (kromě toho, že by možná byly aspoň chvíli hezčí). Čištění zašpiněných bot prováděj kartáčkem a vlhkým hadříkem. Nikdy nepoužívej mýdlo, saponát či jiný přípravek, který odmašťuje, protože tím by sis boty zbytečně poškozoval (kůže tím ztrácí vláčnost a dříve praská). Na vícedenní výpravu a na tábor se berou i jiné typy bot. Především tenisky (stačí běžné plátěné), sandály a holiny (poslední typ bot jsem ještě na výpravě neviděl a doufám, že také neuvidím). Tenisky jsou vhodné na vícedenní výpravu, aby si noha mohla odpočinout večer po přezutí. Také se využívají při hrách na louce. Sandály se berou na tábor na běžné nošení jako lehká vzdušná obuv. Mohou se vzít i na výpravu místo tenisek, protože i v nich si noha odpočine po celodenní  túře. Ovšem nejsou již vhodné  na hry. Holiny jsou  pouze na tábor a jejich používání by mělo býti velice střídmé (nebezpečí zapaření nohou).

Tím již skoro máme za sebou výstroj. Z dalších věcí jsou důležité rukavice a čepice. Rozhodně to s nimi nepřeháníme, ale na druhou stranu v zimě, když je sníh, je vhodné brát si rukavice dokonce dvoje. Čepice je dobrou věcí nejen proti chladu, ale i proti slunci. Proti chladu je dobrý kulich a proti slunci kšiltovka. Z vlastní zkušenosti ovšem vím, že někdy může být čepice na obtíž. Potom lze vše vyřešit čelenkou. Platí však pravidlo, že hlava se pod čepicí nesmí potit a zapařovat. Proto není čepice na běžné nošení vhodná a je lepší být bez ní. Mezi výstroj patří také pláštěnka. Její nošení však musí být velmi střídmé a je potřeba ji využívat skutečně pouze v případech, kdy je jí potřeba. Proto pokud si vezmeš pláštěnku na sebe, nenos ji pořád a především ji nenos pokud jsi právě pod střechou. Nakonec nám zbývají věci na spaní a na převlečení. Na spaní se hodí tričko a případně tepláky. Pokud ti ve spacáku je zima, je lepší změnit spacák, než se zbytečně nabalovat. Věci na převlečení bereme na vícedenní výpravu, aby bylo možné převléci se do suchého. Mohou to být obdobné věci jako ty, v nichž na výpravu vyrážíme.

 

Dostáváme se k výzbroji a první věcí, o níž bude řeč je batoh. Dnes je možné koupit batohy různé a je na výběr i spousta vhodných batohů. Zde je potřeba říci, že není nutné míti obrovský batoh, ale umět své věci sbalit do malého batohu s obsahem okolo 40 litrů. Naopak nevhodné jsou všechny batohy s kovovou konstrukcí. Pokud si batoh ještě vybíráš, hledej spíše vysoké úzké batohy. Také je dobré, když není batoh zcela válcovitý, ale má alespoň záda zploštělá. Při balení je nutné batoh řádně pěchovat již odspodu, abys potom neměl problémy nahoře. Batoh bývá doplněn menším batůžkem přes rameno. Tam dáváme věci, které  potřebujeme mít okamžitě po ruce. Pozor ale, aby tento batůžek nebyl příliš těžký. Na jednodenní výpravy se hodí malý batůžek na záda.

Další významnou věcí je spacák. Dnes je velký výběr spacáků a lze koupit skutečně cokoli. Hlavním měřítkem bude pro každého asi osobní pohoda a ekonomická stránka. Až v závěsu za nimi potom hmotnost, velikost a další parametry. To je samozřejmě v pořádku, nicméně nebudeme zbytečně kupovat první spacák, který potkáme, ale budeme si vybírat. A tady bych se přimluvil za to, abys volil i podle váhy a objemu. Spacáky jsou dnes k dostání dva základní typy, péřový a s umělými vlákny. Druhý typ se jednodušeji udržuje, a proto bych raději doporučil tento. Nelze říci, jak kvalitní spacák je potřeba obstarat, protože záleží na tom, jak se ve spánku budeme cítit, ale většinou je vhodné kupovat spacáky do 0o případně na období jaro až podzim (záleží na popisu přiloženém ke spacáku). Ke spacáku patří neodmyslitelně karimatka. Jeden z typů je alumatka, která se lépe zabalí, ale klasická pěnová karimatka zase mnohem lépe izoluje od země. Pod karimatku a batoh s věcmi se hodí s sebou vozit igelit proti vlhkosti.

Do výzbroje patří také dobrý nůž. Používáme zásadně zavírací. Příliš velký nebo příliš malý nůž není vhodný. Platí, že nůž by měl mít délku čepele cca 10 cm. Uzlovačka je platnou výbavou pouze tehdy, pokud má alespoň 2 m a je dobře zakončená. Můžeš si na ní také našít značky a udělat si tak cestovní metr. Do tábornického vybavení počítám ještě ešus s obalem. Pokud obal zatím nemáš, tak to rychle naprav. Na výpravách v ešusu vaříme a ten je potom začerněn a špiní.

Chybějící vybavení si můžeš dokoupit ve specializovaných prodejnách. V současné době doporučujeme využít prodejny outdoorového vybavení, ale mnohdy seženete obdobně funkční vybavení levněji v army shopech a vojenských výprodejích. Leccos mají také ve skautské prodejně JUN (Haškova ul., Praha 7).

 

Co s sebou

Z předchozí kapitoly již víš, jaké vybavení si potřebuješ pořídit. Ale co vlastně konkrétně budeš nosit na naše akce? Tato stránka ti bude takovým tahákem, můžeš si podle ní připravovat věci a budeš mít zaručeno, že na nic důležitého nezapomeneš.

 

Na schůzku

papír, tužka, uzlovačka, zápisník, knížka důkazů (Strom poznání), šátek (kdo má tak oddílový), ale stačí i jakýkoli jiný

 

Na jednodenní výpravu

věci na schůzku + batůžek, peníze, svačina, pláštěnka, náhradní ponožky, (členská průkazka), nůž, láhev s pitím, zelená krojová košile, nebo oddílové tričko

 

Na vícedenní výpravu ven

věci na jednodenní výpravu + batoh, spacák, karimatka, igelit, celta, věci na spaní, jídlo, ešus, lžíce, baterka, otvírák, zápalky, rezervní oblečení, boty na přezutí (sandále, tenisky), kartáček na zuby a pasta, mýdlo, ručník, hřeben

 

Na vícedenní výpravu do budovy

Obdobné věci jako na výpravu ven, ale nepotřebuješ igelit, celtu, zápalky, případně podle informací o výpravě ešus, karimatku... záleží na ubytování.

Pojď se mnou tam, kde nebe je vysoké a modré a kde oblaka bílá rychleji než kde jinde plují. Slyšíš tu píseň větrů v korunách borovic? Slyšíš tu píseň dálek závratných? Tiše a velebně šumí hlavy stromů. Záře slunce červenavá stéká po jejich rozpukaných kmenech a vůně pryskyřice tě omámí. A večer oheň táborový tam do tmy pak zasvítí a vyvolá v tobě pocity, které otřesou tvou duší.